Dne 11. dubna předkládá ministr dopravy DAN ŤOK při jednání Vlády ČR Informace o neobnovení železniční tratě Lovosice – Řetenice – Teplice v Čechách poškozené sesuvem na dálnici D8 u Dobkoviček a ukončení činnosti pracovní skupiny ustanovené vládou v souvislosti s havarijní situací způsobenou tímto sesuvem.
Tedy návrh, který v roce 2015 nemyslitelný pro tehdejšího ministrafinancí Andreje Babiše i zmíněného Dana Ťoka, alespoň dle tehdejší komunikace s petičním výborem, který tehdy sehnal přes 5000 podpisů pro rekonstrukci úseku Dobkovičky – Radejčín, se nyní se stává realitou.
V nedávné době byla publikovaná informace ve věci rozhodnutí ministerstva dopravy neobnovit poškozený úsek tratě 097 v blízkosti obce Dobkovičky, který byl poškozený vlivem sesuvu zeminy, vyvolaného naprosto neodpovědným trasováním dálnice D8
sesuvným územím, které byť bylo mnoho desetiletí stabilizováno, tak rozsáhlá stavba dálnice jeho stabilitu výrazně narušila. Stabilizaci svahu by tedy mělo relaizovat ŘSD s pomocnou rukou SŽDC.
Odstranění škody na trati 097 by podle dostupných údajů vyžadovalo částku cca 200 milionů v roce 2016. Předchozí vláda B. Sobotky se zavázala tuto vyvolanou škodu na železniční trati uhradit. Poté byla údajně připravována projektová dokumentace sanace sesuvu a obnovy dráhy. Na rozdíl od intenzivního informování ve věci zprovoznění dálnice D8 bylo kolem projektu obnovy tratě až podezřelé ticho. Mezitím Vláda s velkou slávou otevřela dálnici D8. Výsledkem dlouhého mlčení po volbách už byla publikace naprosto neúnosných nákladů v řádu mezi dvěma až třemi miliardami Kč, jejichž jediným cílem bylo obratem rozhodnout o nerealizaci nutné opravy.
Na základě vážného podezření z účelovosti celého tohoto postupu požadujeme následující –
- Projekt obnovy tratě v první fázi omezit výlučně na poškozený úsek v délce 200 m, s předpokládaným nákladem na opravu 200 mil. Kč.
- Údajné náklady na sanaci dalšího úseku tratě ohroženého možným sesuvem jsou čistě fiktivní. Trať tímto sesuvným územím vede 115 let, bez větších potíží. Možné jsou 2 scénáře vývoje – území se buď jako celek stabilizuje a tudíž žádná další sanace nebude vůbec potřeba, nebo se další sesuvy dají do pohybu, a potom se i po případném zrušení trati budou muset se stejným nákladem okamžitě sanovat, jinak by znovu ohrozily níže položenou dálnici. V obou variantách možného vývoje se tak rušením tratě naprosto nic neušetří. Požadujeme tyto náklady v rámci nákladů na obnovu tratě vůbec nezahrnovat.
- Náklady na další modernizaci dráhy (nová výhybna, přejezdy atd.) nemá smysl spojovat se současnými náklady na sanaci sesuvu. Případnou modernizaci lze provést kdykoliv později. Požadujeme tyto náklady nezahrnovat v této fázi prací.
Sám materiál předkládaný do vlády má hrubě manipulativní charakter. Operuje současně nákladem na náročnou modernizaci dráhy, a k tomuto číslu dokládá původní počty cestujících na nemodernizované trati před sesuvem. Tato kombinace však nemůže nastat! Buď trať nebude velkoryse modernizována, a proběhne jen levná oprava – potom lze uvažovat s návratem původního množství cestujících, nebo bude trať velkoryse rekonstruována, a potom by se mělo množství cestujících výrazně zvýšit. Co tedy platí?
Slučování vysokých nákladů na případnou modernizaci s množstvím cestujících na původní (nemodernizované) trati je účelovým argumentem v neprospěch její obnovy, což lze nakonec konstatovat na základě výše uvedených faktů o celém vládním materiálu. Nanejvýš podezřelé je i to, jak údajné práce na dokumentaci obnovy tratě trvaly mnoho let, tak projednání záměru zrušení tratě probíhá téměř v utajení a doslova bleskovým tempem.
Autor, Tomáš Tužín