historie, současnost a budoucnost lokálních drah

V průběhu října proběhla první debata na téma budoucnosti železniční dopravy na Teplicku. Součástí debaty byla nejen prezentace celkového pojetí hromadné dopravy, ale i ohlédnutí do historie, představení moderních technologických prvků železniční dopravy a dopravních prostředků, a rovněž představení projektu Teplické meziměstské železnice (TEMMŽE).

Mezi přítomnými pořadateli a hosty byli mj. Adam Souček – zastupitel města Teplice, Michal Cuc – předseda spolku lokálních drah, Tomáš Pelcman – autor projektu TEMMŽE, a vzácný host – docent z fakulty dopravní ČVUT a vedoucí tamního dopravního sálu doc. Ing. Martin Leso Ph.D.

V rámci prezentací došlo na seznámení se zajímavou historií místních železničních a tramvajových drah. Účastníci si mohli udělat obrázek o tom, jak významné byly v minulosti na Teplicku železniční tratě i vlečky, a jak postupně ztrácely na významu s rozvojem automobilismu a transformací průmyslu. Tím jsme přešli z minulosti do současnosti, obrazně v duchu hesla „Co nám život vzal“, tedy rozvoj individuální automobilové dopravy. Namátkou – poškozování životního prostředí dopravními zácpami, bezprostřední ohrožení zdraví obyvatelstva emisemi i hlukem, sociální aspekty rozvoje automobilismu, vysoké náklady na silniční infrastrukturu, nebo požadavky na nové zábory území, případně znehodnocení území přilehlého k hlavním silničním tahům – to vše je daň za jednostranný rozvoj silniční dopravy.

Doc. Leso seznámil přítomné s moderními trendy v železniční dopravě. Ve své přednášce vyzdvihnul zejména možnosti lepšího zabezpečení tratí včetně železničních přejezdů, řeč byla také o moderních dopravních prostředcích, o možnostech autonomního řízení dopravních prostředků a o jejich moderní lehké konstrukci, umožňující lepší akceleraci a tím i zkrácení jízdních dob mezi zastávkami.

Následovalo představení moderního projektu Teplické meziměstské železnice. Projekt sleduje možnost využití stávající nevyužívané železniční infrastruktury v kombinaci s dostavbou nových tratí, vedoucích až do samotného centra Teplic – Alejní ulice. Součástí stavby by byla výstavba jednoduchých zastávek v obsluhovaném území Duchcova, Dubí, Krupky, Novosedlic, Proboštova, Újezdečku, Úpořin, Bystřan a Teplic, tj. i na tzv. „Kozí dráze“, vedoucí od Unčína do Oldřichova u Duchcova. Součástí projektu je ale i hlavní trať mezi Teplicemi a Duchcovem, využití tamější vlečky, vlečky Dubské (viz další popis níže), a dále trati do Českého středohoří ve směru do Žalan.

Celý projekt byl následně představen i ve Výboru pro dopravu a smart city města Teplice v rámci schvalování plánu udržitelné mobility (PUNM). http://www.mobilita-teplice.cz/

Dubská vlečka

V rámci aktivit spolku jsme se zajímali o možnosti zprovoznění nevyužívané vlečky skláren v Dubí. Podmínkou opětovného zprovoznění vlečky je zpracování revizí v rámci této vlečky, zejména mostů. V rámci obchodního jednání, kterého se zúčastnili i zástupci našeho spolku, byla diskutována problematika vlastnické struktury vlečky v Dubí a otázky ohledně jejího provozovatele. Možnost dovozu materiálu do skláren O – I manufacturing Czech Republic, a.s., včetně větve vlečky firmy Sklo Union a.s., je v současné době reálná. Prozatím sice vlastník vlečky neuvažuje o možnosti investice do chybějících revizí mostních konstrukcí a menších oprav kolejiště, avšak v případě podpisu smlouvy o dodávce materiálu do skláren po železnici, včetně zajištění financování tohoto projektu, může dojít k přehodnocení tohoto postoje. Závěrem pro Spolek lokálních drah bylo konstatování, že vlečku lze relativně jednoduchým způsobem uvést v krátké době do provozuschopném stavu.

Zahájení provozu na opravené trati mezi Dubím a Moldavou v Krušných horách

K obnovení provozu Moldavské dráhy došlo dne 6. listopadu 2018. Opět se tak nabízí cestujícím možnost komfortního cestování do hor, spojená s možným využitím služeb na historickém Moldavském nádraží. Vzhledem k havarijnímu stavu a změně majitele objektu má bohužel nyní budova uzavřený vestibul pro cestující.

Oprava sesuvu na úseku mezi tunely Mikulovským a Novoměstským znamenala pro trať zastavení veškerého provozu na dobu půl druhého roku. Nestabilní svah byl zajištěn upevněním ocelových sítí s kotevními tyčemi délek 6m, dále došlo k opravě železničního svršku, odvodnění, a provedena byla sanace skal v okolí dráhy. Ústecký kraj nově objednal u dopravce ČD i přímý osobní vlak z krajského města až na Moldavu. Pro turisty se tak nabízí možnost využití čtyř párů vlaků o víkendech  z Mostu a jednoho páru z Ústí přes Teplice. Některé vlaky budou jezdit po dobu sezóny i denně. Obnova trati i rozšířená objednávka vlaků jsou tak příslibem zachování a budoucího rozvoje této nádherné tratě.

Opětovné zprovoznění dráhy Spolek oslavil výrobou vlastních palačinek přímo na Moldavském nádraží. Ty byly nabídnuty všem cestujícím ranních vlaků, čímž bylo symbolicky navázáno na dřívější slávu železniční dopravy, která nabízela možnost občerstvení na většině železničních stanic. Zvlášť v turisticky atraktivním prostředí Krušných hor je poskytování služeb cestujícím a současně možnost úkrytu před nepříznivými povětrnostními podmínkami velmi aktuálním tématem i v současnosti. Takové služby můžou ještě více zatraktivnit použití železnice pro cestující, a současně mohou pomoci k rozvoji místních živnostníků a podnikatelů.

Dne 17. listopadu uspořádal Spolek lokálních drah debatu studentů Gymnázia Teplice a Gymnázia Most o vzniku Československa. Den poté, 18. Listopadu 2018, byla Moldavská trať otevřena oficiálně. Obec Moldava připravila v rámci Moldavského půlmaratonu na místní poměry přímo velkolepou akci za účasti  nostalgicky vzpomínajících sklářů, divadla, zástupců obce, Českojiřetínského spolku i pořadatele půlmaratonu. Všichni jmenovaní připravili atraktivní program jak pro děti, tak i pro dospělé, včetně ukázek zdobení skla nebo návštěvy sklepů místního nádraží. Návštěvníci, kteří přijeli na akci vlakem, si mohli zažít jejich obsazení do posledního místa už při jejich odjezdu ze stanic v údolí pod Krušnými horami. To plně potvrzuje značný zájem o železniční dopravu v regionu a smysluplnost investic do jejího rozvoje.

Občerstvení prvním cestujícím na Moldavu

Regioshark ze směru Ústí nad Labem

Rok a půl travající výluka trati na Moldavu zaviněná rekonstrukcí sesuvu mezi Mikulovem a Novým městem konečně skončila. První cestující přicestovali jak ze směru Most, tak i nově zvedeným přímým vlakem z Ústí nad Labem.

První ochutnávky palačinek

 

Prvním cestujícím Spolek lokálních drah v rámci přivítání na Moldavském nádraží připravil ochutnávku palačinek.

 

Návštěvníků bylo toho dne mnoho

 

Oslavy probíhaly celé dopoledne   a znamenaly zároveň oživení místního nádraží.

Spolek lokálních drah na předvolební debatě v Děčíně

Spolek se zúčastnil předvolební debaty před konáním komunálních voleb v Děčíně, zde vyjádřil obavu zda děčínští zastupitelé debatami nad zamýšlenou stavbou přivaděče z dálnice D8 přes město si nepřitahují kamiony do města namísto toho, aby je odváděli mimo město. Ano doprava nákladní automobilová je problém, i proto se ptali zástupci SLD-Teplicko kandidátů, zda-li pak by se neměl obnovit provoz na železniční trati z Děčína do Oldřichova u Duchcova, která sloužila k provozu nákladních vlaků běžně a mohla tak nahradit stovky kamionů dopravující například písek do teplických skláren. Takzvaná Kozí dráha je navíc potenciálem dalších možností lokálních drah, tak aby se obyvatelé Děčína mohli dostat přímo do centra městě rychlodráhou a možná se dostat z jedné části města do úplně opačné.

Nyní po volbách můžeme s klidem kostatovat, že právě zvolení zastupitelé by o těchto možnostech příměstské dopravy a zdejších lokálek měli být spíše informováni, protože při debatě jsme se žádných odpovědí nedočkali. Spolek pro tuto činnost „osvěty“ již vedl diskuze s teplickými budoucími zastupiteli a hosty, proto v této činnosti bude pokračovat i v budoucnu.

Dubská vlečka

V nedávných týdnech byla prezntována mnohým veřejným činitelům vize dopravního systému Teplické příměststké železnice TEMMŽE, k tomuto ambicioznímu smysluplnému plánu však jdou naproti některé kroky k postupnému rušení tratí. Nemluvě o Kozí dráze, jde též o Dubskou vlečku, která by byla využita  pro osobní dopravní obslužnost do zastávky Dubí-gymnázium.

Vlečka však je na odpis z pohledu majitele vlečky, ačkoli technický stav vlečky je v pořádku s vyjímkou malých drobností na trati. Chybí jediné, revize mostu přes E55. Spolek zjišťoval a zjistil. Revizi by se i s malými náklady podařilo získat. Pokud byste snad někde slyšely, že se vlečka má rušit, byla by to holá zbytečnost, jen kvůli chybějící revizei mostu…..

Jednání Kraj

Ihned po jednání Vlády ČR dne 11.4. a informování Danem Ťokem o neobnovení provozu na trati 097 proběhlo jednání zástupců SLD-Teplicko, z.s. na Krajském úřadě Ústeckého kraje s radním pro dopravu Jaroslavem Komínkem i inženýry Jeřábkem a Froňkem z odboru dopravy.
Opravdu nelíbivá slova zazněla nejen na adresu minstra dopravy, který zdůrazňuje nesmyslně přemrštěné částky pro obnovu úseku daného sesuvem i neekonomičnost návratnosti. Ze slov ministra dopravy není ani trochu zřejmé že zvažuje přezkoumání projektu, že by stavba mohla stát méně než 1 mld. korun  nemluví a slovem se neznmíní ani o tom,                     že železnice má též jiné výhody než jen mít ekonomickou návratnost.
Je snad nějaká silnice III. třidy návratná?
Radní Komínek zároveň vyposlechl záměry Spolku lokálních drah k nezávislému přezkoumání projektu i záměry rozvíjet lokálky v Ústeckém kraji obecně. Zjména s důrazem na uplatnění nejmodernějších technologií, které by vedly i k vytoužené ekonomičnosti, jen se dostat k příležitosti.
Příležitost se nepřibližuje ani v případě Kozí dráhy, kde se pohybujeme            v začarovaném kruhu. Pro zprovoznění trati je povinná SŽDC činit ntné opravy k zabezpečení provozu na trati dle zákona,
ta však nečiní. Navíc tvrdí, že nebude tak činit, dokud kraj neobjedná dopravu. Doprava na trati se však dle platných legislativních podmínek   může vvysoutěžit pouze na zprovozněné trati. A tak stále dokola omýláme tu potřebu někde začít
To vše přes přízeň většiny Obcí podél trati. Jediná cesta však je opět na Ministerstvu dopravy. Dokud MD nenařídí práci na Kozí dráze její podřízená společnost SŽDC, nic zřejmě neprovede. Ač cena za zprovoznění dráhy není zdalaka tak vysoká, jak se mluví v mediích.
Dle slov pana Komínka Kraj, i kdyby mu dráha byla nabídnuta, dráhu nepřevezme.
Kraj má omezené prostředky, které jsou nezbytné zejména v jiných odvětvích.

Má dojem, že ti kteří za nás rozhodují na kraji a řeší problematiku v ríámci samosprávy chápou že není rozhodující slovo jen ekonomičnost provozu a chápou železniční síť jako zejména páteř dopravního systému, která může velmi výrazně odlehčit městům,
tak jak tomu nastává u města v Prahy, Brna, Ostravy a většiny vyspělých měst v Evropě.

Jinak tomu však je na centrální úrovni, nevím zda výše uvedeným konáním Vlády ČR nám všem Bude líp!

Neobnovit 097 = výsledek voleb do Parlamentu 2017?

Dne 11. dubna předkládá ministr dopravy DAN ŤOK při jednání  Vlády ČR      Informace o neobnovení železniční tratě Lovosice – Řetenice – Teplice v Čechách poškozené sesuvem na dálnici D8 u Dobkoviček a ukončení činnosti pracovní skupiny ustanovené vládou v souvislosti s havarijní situací způsobenou tímto sesuvem.

Tedy návrh, který v roce 2015  nemyslitelný pro tehdejšího ministrafinancí Andreje Babiše i zmíněného Dana Ťoka, alespoň dle tehdejší komunikace s petičním výborem, který tehdy sehnal přes 5000 podpisů  pro rekonstrukci úseku Dobkovičky – Radejčín, se nyní se stává realitou.

V nedávné době byla publikovaná informace ve věci rozhodnutí ministerstva dopravy neobnovit poškozený úsek tratě 097 v blízkosti obce Dobkovičky, který byl poškozený vlivem sesuvu zeminy, vyvolaného naprosto neodpovědným trasováním dálnice D8

Takhle to už má zůstat? Co by tomu řekli politici i stavbaři v 19. st.?

sesuvným územím, které byť bylo mnoho desetiletí stabilizováno, tak rozsáhlá stavba dálnice jeho stabilitu výrazně narušila. Stabilizaci svahu by tedy mělo relaizovat ŘSD s pomocnou rukou SŽDC.

Odstranění škody na trati 097 by podle dostupných údajů vyžadovalo částku cca 200 milionů v roce 2016. Předchozí vláda B. Sobotky se zavázala tuto vyvolanou škodu na železniční trati uhradit. Poté byla údajně připravována projektová dokumentace sanace sesuvu a obnovy dráhy.                      Na rozdíl od intenzivního informování ve věci zprovoznění dálnice D8 bylo kolem projektu obnovy tratě až podezřelé ticho. Mezitím Vláda s velkou slávou otevřela dálnici D8. Výsledkem dlouhého mlčení po volbách už byla publikace naprosto neúnosných nákladů v řádu mezi dvěma až třemi miliardami Kč, jejichž jediným cílem bylo obratem rozhodnout o nerealizaci nutné opravy.

Na základě vážného podezření z účelovosti celého tohoto postupu požadujeme následující –

  1. Projekt obnovy tratě v první fázi omezit výlučně na poškozený úsek v délce 200 m, s předpokládaným nákladem na opravu 200 mil. Kč.
  2. Údajné náklady na sanaci dalšího úseku tratě ohroženého možným sesuvem jsou čistě fiktivní. Trať tímto sesuvným územím vede 115 let, bez větších potíží. Možné jsou 2 scénáře vývoje – území se buď jako celek stabilizuje a tudíž žádná další sanace nebude vůbec potřeba, nebo se další sesuvy dají do pohybu, a potom se i po případném zrušení trati budou muset se stejným nákladem okamžitě sanovat, jinak by znovu ohrozily níže položenou dálnici. V obou variantách možného vývoje se tak rušením tratě naprosto nic neušetří. Požadujeme tyto náklady v rámci nákladů na obnovu tratě vůbec nezahrnovat.
  3. Náklady na další modernizaci dráhy (nová výhybna, přejezdy atd.) nemá smysl spojovat se současnými náklady na sanaci sesuvu. Případnou modernizaci lze provést kdykoliv později. Požadujeme tyto náklady nezahrnovat v této fázi prací.

Sám materiál předkládaný do vlády má hrubě manipulativní charakter. Operuje současně nákladem na náročnou modernizaci dráhy, a k tomuto číslu dokládá původní počty cestujících na nemodernizované trati před sesuvem. Tato kombinace však nemůže nastat! Buď trať nebude velkoryse modernizována, a proběhne jen levná oprava – potom lze uvažovat s návratem původního množství cestujících, nebo bude trať velkoryse rekonstruována, a potom by se mělo množství cestujících výrazně zvýšit. Co tedy platí?

Slučování vysokých nákladů na případnou modernizaci s množstvím cestujících na původní (nemodernizované) trati je účelovým argumentem v neprospěch její obnovy, což lze nakonec konstatovat na základě výše uvedených faktů o celém vládním materiálu. Nanejvýš podezřelé je i to, jak údajné práce na dokumentaci obnovy tratě trvaly mnoho let, tak projednání záměru zrušení tratě probíhá téměř v utajení a doslova bleskovým tempem.

Autor, Tomáš Tužín